Vzájemnost
Ona VZÁJEMNOST, o které tak často mluvím a píšu, to není jen slovo, byť i samotné slovo má velkou sílu – je to myšlenková forma, kterou vytváříme a vyslovením jí vdechujeme potenciál života.
Každé slovo je ohromně mocné dění.
Stejně tak vzájemnost – velmi jemná, mnohdy neviditelná síla.
Určitě se shodneme v tom, že pochopení podobných neviditelných dění do úplné hloubky se člověku přihodí vždycky až v samotném životě, v úplně běžné každodennosti.
Když se tak stane, už nikdy to člověk nezapomene.
Navíc, děje se nám zpravidla vždycky to, čemu věnujeme nejvíce pozornosti.
Rozumím tomu, že nikdo si nepřeje žádné nepříjemnosti, žádné těžkosti, natož trápení, ale prostě se tenhle zákon nedá obejít.
No, a já jsem v těchto dnech, na své cestě do holandského Haagu za synem, který dokončuje studia na Royal Music Academy, zažila něco, na co nikdy nezapomenu.
Těžko se mi to dostává do slov, tak se omlouvám za opisné a více popisné vysvětlení.
—
Začalo to tak, že před cestou do Holandska jsem měla hodně nepříjemný pocit – vlastně strach z té cesty. Souviselo to i se sny v předchozích dnech. A dokonce i se zprávou opravářů v autoservisu, kde jsem si nechala auto co nejvíce opravit, což udělali, velmi dobře (i draze), ale stejně mi nakonec nedoporučovali s tak starým autem, byť po velkém servisu a opravě, odjíždět na tak dalekou cestu.
Jenže jsem neměla jinou možnost. Řekli mi to den před odjezdem.
A tak jsem požádala o pomoc a ochranu (v meditaci). Ale i poté byl nepříjemný pocit hodně intenzivní. Tak jsem ještě k tomu požádala o podporu lidi – ve skupině Vědomí radosti, i své přátele, i své přátele v oboru Kvantování srdcem…
Mnoho z nich (z vás) mi psalo, že posílají podporu, přání a myšlenky na šťastnou cestu, kvantové vlny… bylo to krásné, až dojemné. Vnímala jsem tu sounáležitost, vzájemnost.
A vyjela jsem. (Pravda, píšu tento text v Holandsku a čeká mě ještě cesta zpátky…)
Cesta sem probíhala hladce, na autu bylo jasně znát, že je po velké opravě.
Nicméně když jsem dojela do Haagu, tak hned první den mi uprostřed města v rušném provozu, začala pípat červená kontrolka, rozsvítila se – a hlásila opakovaně vážný problém s chladící kapalinou.
Doslova oznamovala: „Dál nepokračuj! Buď oprav na místě nebo vyhledej nejbližší servis…“
Byla sobota odpoledne.
Usadila jsem se o samotě, udělala jsem si relaxační techniku, uvolnila tělo. Dívala jsem se do vzduchu, do prázdného prostoru a požádala o pomoc: „Potřebuji vyřešit tuhle situaci rychle, kvalitně a levně…“
A přišla vzápětí odpověď: „Je to hotovo. Zařízeno. Jeď do servisu.“
Abyste rozuměli – ta odpověď přišla v rovině pocitu, něco jako myšlenka, ale obsažena v pocitu.
Prostě pocit klidu, bezpečí… ale jasné vědomí, že to musím udělat svým tělem, svýma rukama, jak říkávám.
Vyhledala jsem na Googlu nejbližší servis, který zavíral za půl hodiny.
Bez váhání jsem tam vyrazila.
Na místě byli neskutečně ochotní lidé, takový rodinný podníček: paní v růžových legínách, opravář – starší pán, který neuměl moc anglicky a jeho asi pomocník, mladý kluk, snědý, jako ostravský Rom, ale velmi ochotný, laskavý a uměl anglicky dobře, takže všechno panu „šéfovi“ přetlumočil.
Šéf sedl do auta, pustil motor, zjistil, o co jde, otevřel kapotu… párkrát na něco sáhl rukama, pak odešel, vrátil se s velkou konví, dolil chladící kapalinu, pak mi nalil ještě do petky jeden litr kapaliny jako rezervu, kdyby náhodou, a dodal, že problém je vyřešen – protože vznikl pravděpodobně tím, že po oné opravě v českém autoservisu bylo třeba udělat nějaký úkon, který ona výměna rozvodů a vodní pumpy vyžadovala… a když to v tom českém servisu neudělali, tak proto extrémně rychle ubylo chladící kapaliny.
Teď už by mělo všechno fungovat správně.
Vypnul motor, znovu nastartoval – a už nic neblikalo, nesvítilo, nestrašilo. Nic za to nechtěl. Dala jsem mu přesto 10 Euro a byl ohromně rád.
Konec příběhu v realitě – ne tak pro mou vnitřní realitu.
Večer jsem usedla ke své milované meditaci – hovory s „Mami“ (channeling s bytostmi Božství) a její obsah vám předávám:
„V-ZA-JEMNOST – teď je na čase vědět, že každá lidská vzájemnost, pomoc, ať už fyzická nebo mentální, energetická… je velmi důležitá. Pro vás, pro lidi, je totiž nezbytně nutná tahle fáze, abyste pochopili, že veškerá síla a moc je ve vás samotných.
Ale jako teoretická informace by to mohlo vést k nepochopení nebo k egoismu.
Aby se tak nestalo, potřebujete mít zážitek sounáležitosti a vzájemnosti mezi lidmi. Potřebujete si pomáhat navzájem. Je to důležité nejen pro pochopení Božství ve vás samotných, ale v této 3D realitě je každá vzájemnost prostě skutečnou fyzickou pomocí. Bůh nerozlišuje mezi hmotnou pomocí a duchovní pomocí. Pomoc je prostě pomoc. Vzájemnost je prostě vzájemnost.
Tohle sdělení by mohlo být krátké: ve vás samotných je božské Světlo a síla… ale ještě dovysvětlím: zažíváte působení Božství v každodenním životě neustále… ale díky těžkostem si ověřujete, do jaké míry tomuto působení důvěřujete, do jaké míry se mu dokážete oddat, nechat se s důvěrou vést …
—
A protože tohle téma je vlastně náplní mé práce, mým úkolem předávat dál, inspirovat, tak i já potřebuji mít ve 3D realitě takové zkušenosti, které jsou hodnotným razítkem (potvrzením) pro ostatní. Jako teorie sama o sobě by byla pochopena jen rozumem. Ale jako živá zkušenost se stává tahle teorie živoucí silou pro duši mou i všech zúčastněných.
Shrnuto:
Je na čase hluboce přijmout skutečnost, že ve vás samotných je Božská síla a světlo, živoucí energie pomoci. Důvěřujte. A současně zůstávejte s tímto novým vědomím ve vzájemnosti a ve spojení s fyzickými lidmi.
Každé takové propojení ve vzájemnosti posiluje nejenom vaši vlastní vnitřní sílu, ale pomáhá i druhým.
Vědomí, že někdo vám pomáhá vědomě, i když ne rovnou fyzicky, je otevřenou branou k poznání, že Božská pomoc je ve vás samotných – jste to vy sami.
Nepotřebujete mít vlastní zkušenosti s podobnými těžkostmi, které prožívali jiní, když se oddáte téhle síle ve vás s plnou důvěrou.
„V-ZA-JEMNOST“ je jemnost člověka. Jemnost V člověku i ZA ním, kolem něj – všude. Je všude, jakmile člověk na ni jenom pomyslí a jakmile o ni požádá.
Je uvnitř i vně.
Je to mocná síla – dění v živém energetickém poli. Jako byste sami sebe žádali.
Jakmile požádáte, vždycky se děje. (Ne vždycky podle našich představ, ale děje se. To je podstatné.)
—
Díky.
Já děkuji Všemu a Všem.
A v tomhle příběhu děkuji hlavně těm fyzickým lidem, kteří jste byli a stále jste ve vzájemnosti se mnou na téhle cestě.
A tady je odkaz na možnost SLUNOVRATOVÉ MEDITACE (v rámci VZÁJEMNOSTI) pro ty, kdo nejsou s námi v programu 12 DUCHOVNÍCH BRAN-CTNOSTÍ a nebo 7 SVATOJÁNKŮ.
JEŠTĚ STÁLE SE MŮŽETE PŘIDAT – POSLEDNÍCH PÁR DNŮ.
Yvell