Právě nyní se podzimní smutek ze ztráty léta změnil na novou(roční) radost ze zisku zimy – na jasné myšlení.

Jak bychom mohli o sobě říci, že je nám něco jasné, že něco jasně myslíme, když bychom ani nepřipustili, že jasno způsobuje naše vnitřní světlo.

Tohle vnitřní světlo je ZIMNÍ ÚRODA.

Skoro není pochyb o tom, že jste naplněni jasným světlem. Nemůže to být jinak.

Jen jeho uvědomění je důležité. A z uvědomění čiší POCIT. A pocit je jazyk, kterému Bůh rozumí.

Na takový vědomý pocit člověka čeká celý vesmír, všichni andělé, archandělé, celá nebesa, Bůh. Z našeho-všeho dobrého pocitu se radují.

Zjevení.

To je to pravé zjevení – najednou si, jen tak, nějakého 6. ledna uvědomit, že jsme nositeli světla. Že máme na hlavě královskou korunu (čakra), skrz jejíž vrcholy proudí oběma směry duchovní moudrost.

Zjevení světla ve vědomí.

Zjevení duchovní síly uvnitř člověka.

Zjevené vědomí, že SEBE neseme.

To je možné takto silně vnímat právě v době vánoční, ve vánočním čase, na přelomu roku, ale ideálně, když jsme prošli všemi vánočními nocemi.

Můžeme to vnímat jako světelnou moc, jako probuzení, kdy si můžeme světlo uvědomit uvnitř sebe. JAko pastýři, kteří najprve spali, ale pak je světlo probudilo…

Svátek  Tří  králů,  6.  1.  patří  mezi  závěrečné  svátky  západokřesťanského vánočního  období  (oktávu),  nazýváno  též  „malá  doba  vánoční“.  (Tzv.  „velká doba vánoční končí na Hromnice – 2. 2.)

Ve východní liturgii slaví tento den Zjevení Páně (Epifaneia – jako svátek Ježíšova zjevení se světu, i jako den Ježíšova narození); v pravoslavné církvi 6. lednem teprve začínají vánoce.

Epifaneia – připomíná trojí Ježíšovo  zjevení se světu  jako  Syna Božího a přislíbeného vykupitele:

Ježíš se příchodem mudrců zjevil pohanům (Tři Králové).

Ježíš se křtem v Jordánu ukázal Židům.

Ježíš se dal poznat svým učedníkům jako syn Boží při přeměně vody ve vínon a svatbě v Káni Galilejské.

Výklad významu příchodu ří králů není jednotný, je jich mnoho, v časech se různě mění.

Ale?

Co si s tímto svátkem můžeme počít my?

Copak jsme se narodili jen proto, abychom anděly žádali o pomoc? Možná ano, ale možná také andělé a celá příroda, celý vesmír potřebují tu a tam i naši pomoc.

Jenomže jak můžeme my, hříšní smrtelníci pomáhat nebesům?

No třeba jenom tím, že pomyslíme na zrozené světlo, že pomyslíme vědomě na dobré, že připustíme, že to je možné. Teď, nebo v meditaci, nebo každou chvíli.

Co ztratíme? O co přijdeme? Namítnete, že nikdo neví, jak to je?

Tak pokud nevíme, můžeme „alespoň“ věřit.

Věřím, když nevím.

Vzduch je tak či tak plný Boha.

Skončila Malá doba vánoční, ale právě nyní začíná putování 12 branami světla. 

Právě nyní, naplněni vánočním světlem, je jedinečná doba, opět jen jednou v roce, kdy můžeme krok za krokem putovat k vlastní radosti.

 

Přeji vám krásný rok a šťastnou cestu..

Buďte šťastni.

Yvell

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *