Co se dá dělat?

Konec týdne – konec srpna – konec prázdnin…

Nikdo nemá rád konce, já vím. Ale dneska – v pochmurném a chladném, i když pořád ještě letním dni, přemýšlím nad tím, jak vám pomoci najít radost i v takových situacích, kdy něco krásného končí.

U nás v Ostravě kromě toho všeho skončily Ostravské dny nové hudby, což je krása nesmírná, svátek hudby, kterou miluju. A tenhle svátek nové hudby je tady vždycky jenom jednou za dva roky. Dneska skončil. A je ticho.

Tak co se dá dělat?

Obligátní věta: „No, jo, co se dá dělat…“

A v tom mě to všechno začalo zajímat: co se dá dělat s takovou situací?

Aha! Něco se asi dá udělat.

Stručně a krátce: naprosto banální zpráva zní, že každý konec je začátkem něčeho nového. To také dobře znáte.

Jenomže to nové je neznámé. Zatímco to známé, bezpečně známé a mnohdy krásné právě končí.

Takže co může člověk udělat, když to krásné a bezpečně známé skončilo a on má k dispozici jenom sebe a neviditelnou neznámou skutečnost v nějakém budoucím čase?

Tak se ptám… a slyším odpověď:

Zpívejte.

Zpívejte aspoň v duchu, pokud nemůžete nahlas. Píseň je slyšet v celém vesmíru.

Zpívejte píseň o svém přání, zpívejte píseň o radosti.

Zpívejte a v duchu tančete, jakoby to, co si přejete, už se dělo právě teď. Radujte se.

Tááák, a právě teď se to děje.

Právě teď můžete zažít ten pocit.

Pocit radosti, že něco nového a krásného už se právě teď děje, i když jenom v představě. Ale ta představa má mocnou sílu.

Včera mi vyprávěl jeden pán, velmi vzdělaný, chytrý, inteligentní…, že (a teď cituji): … já vím, že nikdy nemohu mít krásný dům, bez hypotéky, bez dluhů… protože svou prací vydělávám průměrný plat a s tím to možné není…
Nejednalo se o terapii, ale o přátelské setkání, takže nebylo více prostoru na dovysvětlování. Ale jasně jsem vnímala, jak je tohle přesvědčení pána hluboké. Tak silné, že si ani nedovolil snít.

A když jsem mu říkala, ať alespoň připustí, že existuje nějaká varianta, ve které by to takto možné bylo, tak se ošíval, a nechtěl ani připustit, protože prostě nevěděl JAK by se to mohlo stát.

K tomu ještě dodal, že by chtěl změnit svět, celý systém, protože považuje ten svět a ten systém za příčinu svého nedostatku.
Jenže jak může změnit celý svět, když nechce ani za mák připustit, že existuje varianta, ve které by mohl on sám být zdravý, šťastný a bohatý.

A v tom spočívá princip veškeré lidské radosti: lidé chtějí měnit vše kolem sebe, a vzdávají se svých vlastních snů a přání, protože v dané situaci neví, JAK by se mohly uskutečnit, logika je nepustí dál, než je viditelná realita a stará zkušenost. A všechno, co je za viditelnou realitou, a co by mohlo být novou zkušeností, nechávají ladem.

Jenomže to je nejúrodnější půda, která když se ponechá ladem, nikdy žádnou úrodu nevydá.

Musí se, v tomto případě se prostě MUSÍ obhospodařovat.

V lidském životě je tou půdou neviditelná budoucnost, celý nekonečný vesmír s nekonečnými možnostmi. Akorát není ještě viditelný ve hmotné realitě. Ale všechna semínka – což jsou ony varianty, vaše sny a přání a potřeby – začnou klíčit a růst teprve až poté, co je zasadíte a pak pravidelně zaléváte.

Zasadit znamená připustit, že je to možné, a zalévat znamená OPAKOVAT svůj prožitek z takové představy co možná nejčastěji.

Zní to jednoduše, možná bláznivě, ale tak jednoduché to opravdu je.

Tak jednoduše funguje také Fraktální terapie. A nejen ona.

Ano, ano.

Jsou to andělské dary a já jsem jenom prostředník, a protože i mne přivedla k radosti pomoc z neviditelných světů, která mne vyvedla před lety z nouze do radosti, tak hledám nejschůdnější cesty v tomto hmotném světě i pro vás.

Ale už se blíží prostě konec.

Konec prázdnin, konec srpna, konec mé velkorysé nabídky – velké slevy.

Přesto vám posílám po paprsku světla radost z nových začátků.

Yvell

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů